Kostel v Drahově

Dominantu obce tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na nejvyšším místě v obci v nadmořské výšce 441 m. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1359. Později patřil jako filiální k faře v Kardašově Řečici, v letech 1752-1807 byla v Drahově expozitura. R.1752 zde založeno sídelní kaplanství, r.1786 samostatná duchovní správa, r.1807 lokálie a r.1858 fara.Předpokládá se, že vznik obce spadá do období o jedno až dvě století dříve. Kostel je obklopen hřbitovem, který slouží nejen pro obec Drahov, ale i pro blízké obce Doňov, Újezdec a Zlukov.

V blízkosti kostela se nachází mariánská kaplička se studánkou opředenou pověstí o léčivé vodě.

V obci byla před několika lety obnovena tradice tzv. senných poutí. Vždy první neděli v měsíci červenci putuje procesí věřících z Veselí nad Lužnicí přes nedaleký Zlukov až ke zdejšímu poutnímu kostelu. 

Překlad k obrazu Panny Marie

• Zdrávas Královno nebeská, hvězdo skvoucí se nově k chválám táhne srdce čistá Tvůj obrázek v Drahově.
• Pokorná Matičko Boží v Tvé Drahovské svatyni, štědře milostí Tvých zboží rozdáváš mnohým nyní.
• S Tebou se matko těšíme, v Tobě naději máme, neb že se smiluješ víme, k Tvé milosti se známe.
• Zkusili Tvé pomoci lidé ztrápeni mnozí, zdraví nabyli, v nemoci do Drahova příchozí.
• K Tobě tedy Matko zlatá, my , Tvé dítky padáme, Tvé milosti Panno Svatá s horlivostí žádáme.
• Smiř nás s tím, který v Tvém lůnu sedí milý synáček, ať nás v nebi k Tvému trůnu přivede Tvůj miláček.

Něco z historie zvonů v drahovském kostele

Ke konci roku 1941 vyšlo nařízení o odebrání zvonů k válečným účelům. Ve všech farnostech byly sepsány všechny zvony a roztříděny do 4 skupin podle stáří a historické ceny. Nejstarší a nejcennější zvony, zařazené do skupiny D, se nesbíraly.(např. ve Veselí n/Luž.) Ostatní zvony měly být sejmuty z věží a odvezeny. V každé farnosti mohl být k poplachovým účelům ponechán jeden zvon, a to ten, který byl zařazen do vyšší skupiny. Byly-li všechny zvony ve skupině A – jako v Drahově- byl ponechán ten nejmenší.

V Drahově byly 3 zvony. Nejstarší a zároveň nejmenší, zvaný „umíráček“, kterým se zvonilo, když někdo zemřel. Druhý větší (vážil 120 kg) zvaný „poledník“, kterým se zvonilo ráno , v poledne a večer a poprvé před bohoslužbou (půl hodiny před začátkem). Třetí největší (vážil 190 kg) zvaný „velký“ jímž se společně s poledníkem vyzvánělo v sobotu večer a v předvečer všech svátků a při druhém zvonění k bohoslužbě, ( sezvánění –čtvrt hodiny před začátkem). Také o všech církevních i státních slavnostech se zvonilo oběma většími zvony. Tyto zvony byly koupeny po první světové válce namísto starých zvonů,které byly tenkrát sebrány také k válečným účelům. Zvony byly sebrány asi 11.4.1942. Přesné datum se nepodařilo zjistit. Byl tu ponechán jen umíráček. Trvalo dlouho než si lidi zvykli slyšet jeho hlas 3x denně místo poledníku . Administrátor P.Fr. Bezpalec opatřil gramofonovou desku s nahrávkou zvonů od sv. Víta v Praze. Na střeše farní budovy byl umístěn amplión a místo zvonění byla přehrávána deska. Protože to bylo špatně slyšet, brzy se od toho upustilo a zvonilo se zase umíráčkem. Zajímavé bylo, že při snímání zvonů nesměl být žádný poškozen. Kde byly zvony velké a nemohly být sundány zevnitř věže, musel se ve věži probourat otvor, jímž byl zvon vyndán ven.

Doslova opsáno z kroniky obce Drahov r. 1942.