Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 18 až 22°C, při déletrvající mlze kolem 15°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 47
TÝDEN: 623
CELKEM: 309515

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Obsah

VŘESNÁ – dříve vesnice

Jméno má podle vřesovišť, která se zde nacházejí.První zmínka o Vřesné již před r. 1200.Vřesná
V roce 1394 Vřesnou koupila vdova Kateřina po Dobešovi z Drahova od Jindřicha z Radostovic, úředníkovi pánů z Rožmberka a část jí připojila k Drahovu.
Dalšími držiteli byli bratři Vilém a Hroch ze Lhoty. V roce 1399 se připomíná Kuneš ze Vřesné a Rynard ze Vřesné. Později 1523 se Vřesná dostala Jindřichovi Litvínovi z Todně a ve druhé polovině 16.století jí vlastnili bratři Mikuláš a Ctibor Vrchotičtí z Loutkova. Byli to vladikové zámožní, neboť jim patřila Vřesná, Mostečný, Horní Radouň, Vrchotice, Pluhův Žďár, Libenice a Uhřice. V roce 1572 si majetek bratrů rozdělili jejich synové. Ve Vřesné se usadil Burjan Vrchotický z Loutkova se ženou Annou. Tyto majitelé byli velmi zbožní a nechali vystavět nedaleko sídla svého, na návrší u rozcestí na K.Řečici a Hamr, kostelík „Proměnění Páně“, v němž nechávali sloužit bohoslužby. Při sídle panském byl poplužní dvůr s pivovarem. Z pivovaru pivo se čepovalo v krčmách výsadních, to je ve Vřesné, Mostečném a Horní Radouni. Opodál vsi Vřesné stál ovčín.
Vrchotickým byl majetek zkonfiskován za účast na stavovském povstání a v roce 1621 se stala Vřesná majetkem města Jindřichův Hradec. V roce 1626 ji koupil hradecký hejtman Jakub Kecl z Rotendorfu za 10 000 zlatých rýnských. Tehdy ke statku patřila tvrz, dvůr, pivovar, ves Vřesná a vesnice Mostečný, Závsí a Horní Radouň.
V roce 1654 Vřesná popisována – 6 sedláků a 6 chalupníků. Pro zajímavost sedláci :
Jílek Čech, Jakub Vaňásek, Václav Dolejší, Jiřík Rychtář, Jakub Trubač a Jakub Hynek.
Chalupníci: Adam Prchal, Václav Studil, Václav Zvoník, Fajtl Brožek, Matěj Kolomazník (později Tomeš Tkalců), a Blažej Hudec.
V letech 1665 – 1693 patřila Vřesná hradeckým Slavatům.
Vřesenský kostelík byl v r. 1672 vysvěcen ke službám katolickým.Později přidělen jako filiálka k faře drahovské, kterou spravoval řečický farář. V kostelíku se mše sloužila 2x do roka. V neděli po Proměnění Páně a v neděli po sv. Kateřině- na památku vysvěcení. Po smrti Jana Jiřího Jáchyma Slavaty v r. 1689 připadla Vřesná jeho dceři, která dědictví 1693 prodala Ferdinandu Vilémovi.
Statek Vřesná byl za nového pána náležitě vymezen tesanými žulovými mezníky, jichž bylo rozestavěno 9 po hranicích panství.Ještě některé dodnes stojí na svém místě. 1703 Ferdinand zemřel a jeho majetek zdědil jediný syn Adam František Karel, který ještě dostal po tetě Krumlov, Hlubokou,Netolíce, Prachatice, Vimperk, Orlík, Chýnov a 1729 přikoupil Protivín, Hamr a Val. V roce 1732 zemřel, byl postřelen na honu a místo nezletilého syna, majetek spravovala matka nezletilého, Eleonora, která 1735 Vřesnou prodala hraběti Knefšteinovi, pánu na Řečici. Jan Knefštein připojil koupený statek navždy k panství řečickému. Vesnici Vřesnou pak 1742 zrušil, sedláky převedl do jiných svých vesnic, hlavně do Dráchova a pozemky připojil k poplužnímu dvoru, jenž byl pak největším dvorem na panství. Pivovar zdejší byl zbytečný, protože konkuroval pivovaru v Řečici, tak byl zrušen. Stará tvrz, která spustla již za dob Slavatových, zanikla úplně.Tvrz byla ve dvoře před kravínem, kde později bylo hnojiště. Bylo k němu použito základů z bývalé tvrze. Kostelík za císaře Josefa II., byl také prohlášen za zbytečný, byl odsvěcen, kostelní nábytek prodán a výtěžek odevzdán fondu náboženskému. Zvon, 126 liber těžký, prodán za 30 zlatých do Strmilova, druhý menší, těžký 80 liber prodán za 19 zlatých do Řečice a malý mešní zvonek , prodán za 12 krejcarů kostelu řečickému, kde by měl být ještě dnes, jako jediná památka na kostelík. Budova kostelíku byla srovnána se zemí.
1. března 1928 byla provedena úplná parcelace na velkostatku Vřesná, který patřil knížeti Alfonsu Paarovi.
 
Statek byl rozdělen na tyto díly:
První díl – Štěpán Berkovský , který byl dosud pojezdným ve Vřesné, obdržel zbytkový statek o výměře 51,47 ha. K tomu ještě obytnou budovu č.59, hospodářské budovy – sýrárna, bývalý byt šafáře, kravín, volárnu, koňské stáje, 2/3 stodoly a 2/3 dvora.Vše bylo zakoupeno přímo od majitele za 200 tis.Kč.
Druhý díl – Jan Průša , rolnický syn ze Samosol, jako bývalý legionář, obdržel rolnickýnedíl I.asi 27 ha půdy, z budov mu připadlo – bývalé deputátní byty(nyní č. 70), sýpka, kůlna na nářadí, vepřové chlívky, 1/3 stodoly, 1/3 dvora a celá polní otevřená kůlna vedle dvora.
Třetí díl – Jan Musil , dříve rolník v Hamru, který tam svoji usedlost prodal statkáři
Slavíčkovi z Valu a koupil si II.nedíl ve Vřesné o velikosti 22ha. Z budov má nový deputátní domek č.60, bývalou lihovarnickou lednici a stáje si přistavěl sám.
Čtvrtý díl – Frant. Lukášek sloužící jako čeledín ve Vřesné.Z bývalého ovčínu a bytu ovčáka vytvořen nedíl III. K němu přiděleno 6,59 ha.
Pátý díl – Rolnický nedíl č. IV. Byl vytvořen z vyhořelého ovčína, bylo k němu přiděleno 5,90 ha.Tento nedíl obdržel deputátník ze Vřesné Fr. Vaněk vyhořelá budova dostala č.69. Fr. Vaněk se svého podílu poroce zřekl a pozemkový úřad jej přidělil lesnímu dělníkoviŠtěpánu Smíškovi, domkáři z Újezdce.
 
Průmyslový podnik – lihovar koupilo od majitele ustavené družstvo lihovarnické. Tomuto družstvu patřil lihovar se zařízením, uhelná kolna, samostatná váha, část louky před lihovarem asi 70 arů a část pole za lednicí o výměře 1,10 ha. Toto bylo koupeno za 100 tis.Kč.
V roce  1939 od vdovy po Janu Musilovi celý nedíl II. Koupil Stanislav Hynek se svou ženou, který přišel z okresu Milevsko.Takto se ve Vřesné hospodařilo až do vzniku JZD v obci Drahov.
Podzim 1950 do družstva vstupuje pan Berkovský,na jaře 1951 pan Jan Průša a 1.1.1952 pan Stanislav Hynek.Soukromě hospodaří už jen ovčín – pan Lukášek a Smítka.
V roce 1954 bylo v drahovském družstvu odhlasováno, aby Vřesná byla předána st. Statkům Jindřichův Hradec.Statky měly podmínku,že ji převezmou celou, to znamená budovy i pole.Další podmínka byla, že ze statku se vystěhují Berkovských a Průšovi. Průšovi odešli do Drahova do č. pop. 4 , k paní Rozálii Maryškové, která část roku trávila u dcery na Moravě. Pouze v létě se zdržovala v Drahově.Rodina Berkovských se rozdělila, Štěpán Berkovský s manželkou odešli do domova důchodců do Kardašovi Řečice . Jejich syn Jaroslav, který byl hospodářem, bydlel na chatě v Meteli, protože nikdo neměl odvahu ho vzít k sobě. Pouze mlynář z Metele se nebál. Pan Jaroslav Berkovský chodil pěšky z Metele do K. Řečice do práce.
Státní statky hned začaly předělávat obytné budovy na byty pro zaměstnance a částečně byla zbouraná zeď mezi Průšovi a Berkovských.
V létě v roce 1955 do Vřesné přišli pracovat brigádníci, 8 děvčat a 2 chlapci . Tyto brigádníci šli na rok z průmyslu do zemědělství. V roce 1956 se do opravených bytů začaly stěhovat rodiny, které u st. Statků pracovaly. Nedá se zjistit,kdo všechno ve Vřesné bydlel, protože migrace byla veliká a někdo nebyl ani trvale přihlášen. Státní statek – farmu Vřesná spravoval vedoucí, který bydlel ve vile Berkovských, měl tam i kancelář s telefonem. Do roku 1965 se vystřídali 4 vedoucí /Mikulášek, Poustecký, Jarmolenko a Šimon).
1.1.1965 Vřesná i s Drahovem přešla pod státní statky Soběslav.V té době již nefunguje ani lihovar,celý areál patří pod Jihočeskou Frutu ve Veselí nad Lužnicí. Jsou zde sklady polotovaru . S hospodařením st. statku Soběslav přechází areál Fruty ke statkům.
Další reorganizace přichází 1.1.1976, státní statek Soběslav zaniká a Drahov i s Vřesnou kupuje JZD Veselí nad Lužnicí. Tyto reformy byly diktovány ze shora. Místní lidé o tom nerozhodovali.JZD Veselí n/L. zde hospodařilo až do roku 1992.V této době je majetek navracen bývalým vlastníkům, kteří ho dále pronajímají.
Dnes se opravují zchátralé budovy a doufáme, že Vřesná bude jednou taková ,jako za soukromého hospodaření.
  • Počet trvale hlášených obyvatel Vřesné  
  •  rok   1954   36 osob
  •  rok   2008   13 osob    

Osidlování Vřesné

Od roku 1928 – 2009
Č.pop. 1 - Lukášek František, po jeho smrti objekt slouží k rekreaci. Majitelka poloviny objektu, žije v Americe, ale zde má trvalý pobyt. Druhá polovina slouží k rekreaci sestře zmíněné majitelky.
 
Č.pop. 2  -   Majitel Štěpán Berkovský, byt sloužil pro dělníky p. Berkovského. Od roku 1948 zde bydlí syn p. Štěpána Berkovského, Jaroslav s manželkou a později dvěma syny. Po násilném vystěhování rodiny Berkovských v roce 1955, tento statek přebírá St.statek Jindř. Hradec a do tohoto bytu v č. 2 ubytovává 8 děvčat z Maravy, která přišla na roční brigádu do zemědělství. Po odchodu děvčat objekt přestavěn na 2 byty. V těchto bytech se vystřídaly tyto rodiny: Erhart /Pekař), Veselý (Kovář), Karolyi, Bejna, Trubač,
Hromada, Krolmusová žije zde se synem i nyní.
 
Č.pop. 70 - Majitel Jan Průša, v roce 1955 vystěhován. Objekt přestavěn na 3 byty.
Průcha, Kočka ,Grulo, Lakatoš, Kubů, Kemeny, Stojka, Piskor, Novák, Gáborová- Mašek. Dnes obydlen jeden byt a to p. Stojkovou, která zde žije 47 let. Nyní je s ní trvale hlášen syn.
 
Č.pop. 59 - Majitel Štěpán Berkovský, po vystěhování v roce 1955 jeden rok 6 brigádníků, 2 z Moravy a 4 ze Slovenska, opět výpomoc zemědělství. Po odchodu brigádníků byt sloužil vedoucímu farmy st. statku. První vedoucí pan Mikulášek, po něm Poutecký, Jarmolenko a J.Šimon. V roce 1965 Vřesnou přebírá St. statek Soběslav a vedoucí má sídlo v Drahově. Do tohoto čísla popisného statek stěhuje své dělníky. Jako první Čečka s manželkou a švagrovou, další byl Frank a nyní vnuk původních majitelů Miroslav Šašek.
 
Č.pop. 56 – Baldýnka – myslivna , o této samotě nemám mnoho informací, ale alespoň nekohoBaldýnka uvedu, kdo zde žil Erla, Ondřej, Bradáč, Ryneš, Marvan, Vránek, Kříž, Vopava, Trpák, Laipertová, nyní v soukromý objekt p. Lei Hladíkové. Předěláné a nabízené ubytování.
 
 
Č.pop. 60 - Jan Musil, v roce 1939 vdova po Musilovi prodává p. Hynkovi, po smrti Hynkových objekt slouží k rekreaci dvou dcer Hynkových, které jsou spolumajitelkami.
 Ovčín
Č.pop. 69 - Bývalý ovčín , po r. 1928 přestavěn na rodinný dům pana Ludvíka Smítky. Později majitel Státní statek Soběslav a nyní rekreační objek p. Sujové z Prahy.
 
Č. pop. 78 - Postaveno v roce 1936 – majitel Lihovarnické družstvo, první nájemník , vedoucí lihovaru p.Bouzar – až do r. 1962,pak vedoucí Hořejší, v roce 1965 se majitelem stává St. statek Soběslav a využívá objekt pro své zaměstnance. První je p. Křišťan, po něm p. Hanzal, který zde bydlí dodnes. Majitel domu je soukromá osoba p. Baštýř z Prahy. Dům koupil od fa Jinos s.r.o. Veselí n/l. Majitelé tohoto domu: Lihovarnické družstvo, Jihočeská Fruta Veselí n/Luž., Státní statek Soběslav , JZD Veselí n/Luž. Pozemkový fond Tábor, Jonos s.r.o. Veselí n/Luž. A nyní p. Baštýř Praha.
 
Č.pop. 68 - Postaveno na samotě u rybníku Frejmark na soukromém pozemku p. Jakuba Kostrouna. Po jeho smrti přešel na syna Karla Kostrouna a nyní spoluvlastníci synové Karla Kostrouna .Mladší syn Jaromír zde žije stále.
 
Ve Vřesné je ještě jedno č. popisné a to je 71. Je to lihovar, který dnes vlastní pan Baštýř z Prahy. Těšíme se až objekt bude sloužit veřejnosti, jak pan Baštýř slibuje.
 
Možná bylo na někoho zapomenuto, kdo ve Vřesné bydlel, ale ne každý se přihlásil k trvalému pobytu, to se týká hlavně dělníků st. statků a lesních dělníků, kteří byli na Baldýnce.